Zimní výstup na Dobratsch

Z našeho apartmánu v Matschiedlu dojedete za 28 minut do Villachu. Městečko rozhodně stojí za návštěvu, centrum je krásné, super jsou také moderní termální lázně. Náš dnešní výlet budeme ale věnovat stoupání po Villacher Alpenstrasse a cestě na Dobratsch.

Přírodní park Dobratsch, který se může pyšnit statusem prvního přírodního parku v Korutanech (vyhlášeno v roce 2002), zaujímá rozsáhlou plochu 7250 ha a skládá se z malebných chráněných oblastí jako jsou Dobratsch, Schütt a Warmbad Villach. 

Villacher Alpenstrasse 

Villacher Alpenstrasse, dlouhá 16,5 kilometrů, patří mezi nejkrásnější vyhlídkové silnice v Rakousku. Začíná v Villach-Möltschach a končí na Dobratschi. Nabízí nejen nádherné výhledy na okolní krajinu, ale také možnost poznat místní přírodu z blízka.

Silnice je placená, pokud ale máte letní korutanskou kartu, vyjedete nahoru zdarma. My tam byli začátkem března, kdy ještě korutanská karta neplatí, nicmémě přes zimu v mýtné bráně nikdo nesedí a cesta je tak zdarma také :) Autem z Villachu projdete tuto cestu za cca 18 minut.

Zajímavostí je, že dříve býval na Dobratschi lyžařský areál, jeho provoz se ale nevyplatil, a tak byl uzavřen. Dobratsch se ale stal častým cílem skialpinistů - po cestě nahoru jsem jich potkala opravdu hodně. 

Na Villacher Aplenstrasse můžete udělat několik zastavení, at už vyhlídkových, nebo tématických. Jedním z nejoblíbenějších míst pro návštěvu je Alpská zahrada "Villacher Alpe", která se rozkládá v nadmořské výšce 1500 metrů a je snadno dostupná pěšky z parkoviště číslo 6. Chůze zabere jen pár minut a cesta vás dovede k nezapomenutelné vyhlídkové plošině dlouhé přes 7 metrů, která se "vznáší" v nadmořské výšce zhruba 1483 metrů nad zemí a nabízí dechberoucí výhled na Rote Wand. Kromě panoramatických výhledů slouží plošina i jako ideální místo pro pozorování ptáků, včetně vzácného sokola stěhovavého.

Pro ty, kdo se chtějí dozvědět více o ptactvu tohoto regionu, nabízí horská chata Aichingerhütte zajímavou výstavu nazvanou "Die Vogelwelt des Naturparks Dobratsch".

Další zajímavostí pro návštěvníky je geologická naučná stezka na Rosstratte u parkoviště číslo 11, umístěná na úpatí vrcholové turistické trasy v nadmořské výšce 1732 metrů. Stezka nabízí příležitost seznámit se zblízka s různými druhy nerostů, které se v této oblasti vyskytují. A pro děti tu stojí za zmínku dětské zážitkové hřiště na Rosstratte.

Stoupání na Dobratsch

Právě u parkoviště 11 u malé restaurace začíná pěší stoupání na vrchol Dobratsche. Pozor, parkoviště je placené!

Po cestě nahoru, která je dobře značená, můžete na chvíli odbočit ze stezky a vydat se po stráni doleva. Po pár minutách dojdete ke krásné vyhlídkové plošině - pokud je dobré počasí, jsou výhledy opravdu luxusní. Na naší cestě byla v té době bohužel mlha, takže nebylo vidět nic :D

Samotná cesta nahoru na Dobratsch je poměrně snadná, žádné extra prudké stoupání, cesta je široká, šotolinová, pokud na ní neleží sníh, vyjedete až nahoru i s kočárek (terénním).

V zimě na sněhu není potřeba pro výstup žádné speciální vybavení, stačí dobré neklouzavé boty. Poslední fáze cesty, kdy se před vámi otevře výhled na televizní vysílač, je opravdu krásná. 

A výhledy, které se vám naskytnou na vrcholu ve výšce 2 167 m n. m., jsou prostě nádherné. Já měla štěstí, že po počáteční mlze a dešti se počasí cca v polovině cesty změnilo a nahože jsem si tam mohla užít modrou oblohu i výhledy. 

U impozantního vysílače stojí horský dům Dobratsch (2 143 m n. m.), kde si můžete dát občerstvení. A za pozornost stojí i prohlídka dvou poutních kostelů, které patří mezi nejvýše položen kostely ve východních Alpách. Kostelíky ksou krásně zachovalé a vyzařuje z nich klid a energie. 

Pro mě byl tochu výzvou přechod přes uzoučký hřebínek po sněhem k vrcholovému kříži. Po obou stranách hřebínku je strmý sráz a cesta nemá žádné jištění. Pro zkušené turisty žádný problém, ale dítě bych tam asi nepustila :D