Lago di Braises a jak si ho užít naplno

Určitě jste ho už viděli. Ikonické dřevěné lodičky, smaragdová voda a majestátní vrchol hory Seekofel. Jezero Lago di Braies (Pragser Wildsee) je bezpochyby jedním z nejfotogeničtějších míst v Dolomitech. I když to z Prahy trvá 7,5 hodiny, z našich apartmánů v Korutanech je to jen na skok. A my vám prozradíme, jak si jeho návštěvu užít naplno. Od nás z Korutan totiž trvá cesta k jezeru jen dvě hodiny (z našich apartmánů v Matschiedlu).

Jezero Braises - zajímavosti

Jezero leží v údolí Braies v nadmořské výšce 1496 metrů, kousek od národního parku Tre Cime. S hloubkou 36 metrů je nejhlubším jezerem v Dolomitech. Lago di Braies je přírodní jezero vytvořené při sesuvu půdy. V jeho průzračné vodě se odráží vrchol Croda del Becco (2810 m) a pro svou krásu je jezero zapsané na seznamu UNESCO.

Podle místní pověsti kdysi v okolních horských oblastech dobývali těžaři zlatou rudu a cenné minerály. Zdejší pastýři se rozhodli zmocnit se tohoto bohatství, avšak jejich pokus skončil neúspěchem. Horníci totiž uvolnili podzemní vodní zdroj, který dal vzniknout jezeru Braies, a do jeho hlubin následně uložili své cennosti. 

Dnes je jezero natolik známé a vyhlášené pro svoji krásu, že je doslova obležené turisty všech národností. Jsou u něho dokonce 4 parkoviště, kam si ale musíte v časech 9:30-16:00 udělat dopředu rezervaci, jinak vás k jezeru vůbec nepustí! 

Já sem proto vyrazila až po páté (předtím jsem strávila půl dne u jezera Lago di Sorapis) s vidinou toho, že už tu tolik lidí nebude. No bylo... :D Ale alespoň jsem zaparkovala bez rezervace :) 

Parkování a cesta kolem jezera

Ceny parkoviště jsou odstupňované podle vzdálenosti od jezera, to nejbližší je za 18 Euro, další 15, já zaparkovala na P2 za 10 Euro (platit se dá kartou v automatu), nejvzdálenější P1 je tuším za 7 Euro. K jezeru je to krásná procházka na pár minut.

Jezero se dá celé obejít a prohlédnout ze všech stran a uhlů. Trasa je nenáročná, měří 3,5 km. Po hladině vody se neustále prohání desítky dřevěných loděk (k zapůjčení za 55 Euro a i za tuto cenu na ně stojí neustálá fronta). Někteří lidé se překvapivě i koupali, přestože voda má jen 14 stupňů a koupání je tam navíc zakákazné.

Kolem jezera jsem se procházela až do západu slunce, který tam byl nádherný a lidí postupně ubývalo. Na dřevěné lavičce s výhledem na jezero jsem si dala večeři. Jinak je možnost zajít tady i do restaurace v hotelu Pragser Wildsee, za ním je pak také bistro s venkovním posezením. Stánek s občerstvením je jinak i přímo na parkovišti P2, otevřený byl dlouho do večera.

Na západní straně jezera za hotelem Pragser Wildsee jsem si obešla nádherný kostelík a chvíli se i brouzdala ledovou vodou. Protože se už stmívalo, vyrazila jsem na parkoviště přemýšlejíc, kde přespím, jestli je OK zůstat přímo na parkovišti, nebo bude potřeba někam přejet. Moje úvahy vyřešil pohled na parkoviště ve chvíli, kdy jsem tam někdy po osmé večer došla. Všichni tam byli "zakempovaní" - nafukovali matrace, vytahovali stolky a židle, někteří i vařice :D Postupem času najížděla další a další auta a já pochopila, že sem se prostě jezdí přespat :) Velkým benefitem parkoviště jsou totiž i toalety, otevřené celou noc. 

Přenocování u Lago di Braises

Narozdíl od ostatních jsem neměla v autě žádnou sofistikovanou přestavbu a spací úpravu. Vozím si jen prastarou nafukovací karimatku a deku (když je chladněji, tak spacák). Sklopím zadní sedadla, natáhnu karimatku a je hotovo. Takže u mě byla příprava na noc rychlá :) Budík jsem si nařídila na 5:45 kvůli východu slunce a v autě se krásně vyspala.

Ráno to vypadalo, že všichni kolem tvrdě spí, k jezeru jsem šla úplně sama. Nicméně na břehu už sedělo asi 20 "fotografů", telefony na stativech a čekali na východ slunce :) Bohužel jsme se ten den ale nedočkali, slunce bylo zcela za mraky a tak nebylo nic vidět. Přesto byl pohled na jezero bez lidí, s osaměle se pohupujícími loďkami, impozantní.

Z parkoviště jsem raději vypadla už před sedmou, než přijdou hlídači, abych nemusela platit za další den. Přestože se mi z Dolomit ani trochu nechtělo, už jsem musela zpět. Nicméně aktuálně spřádám plány na další cestu, tentokrát to rozhodně bude Tre Cimme plus ještě něco navíc a doufám, že se zadaří ještě letos :)