Léto v Korutanech - srpnový itinerář od našich hostů

Přinášíme další itinerář od našich hostů, kteří bdleli ve velkém apartmánu v Matschiedlu :)

10.8. - Konečně vyrážíme! Tradičně už cestou máme naplánováno několik výletních zastávek :)

Den 1 - cesta

Jedeme přes Vídeň. Jako první zastávku k protažení vybírám Bad Vöslau – lázeňské městečko ve Vídeňském lese. Parkujeme zdarma v blízkosti zámeckého parku, přímo u velkého dětského hřiště. Děti si užijí hromadu atrakcí a především parádní obrovské vodní hřiště. K ranní procházce pak využíváme přilehlý park.

K dalšímu protažení cestou volíme vyběhnutí schodů na rozhlednu Ausichsturm Kleeberg, v mapách.com pod názvem Kleebergwarte. Vyhlídkovou věž najdete v předhůří Alp, nedaleko městečka Gleisdorf, v blízkosti Graz. Rozhledna je otevřená od 6h do 21h, parkování pod rozhlednou je zdarma, stejně tak výstup na rozhlednu. Z několika vyhlídkových plošin jsme si vychutnali výhledy na zvlněnou krajinu východního Štýrska.

K pobytu v Korutanech jsme si koupili korutanskou kartu. A tak ji hned první den chceme využít. Ze Štýrska tedy přejíždíme do Korutan. A vyrážíme na Petzen. Pod spodní stanicí lanovky parkujeme zdarma na velkém parkovišti. Na pokladně ukazuji korutanské karty v mobilní aplikaci, dostanu lístky na lanovku a necháváme se kabinou vyvézt do pohoří Karawanken.

Nahoře pozorujeme paraglidisty, kupujeme dřevěnou kuličku v automatu, syn pobíhá kolem kuličkových drah a my se z houpaček kocháme výhledy na masiv a jezírko. Abychom si trochu užili i výhledy do jiných stran, vyrážíme na procházku do kopců, po cestičkách a sjezdovkách. Zpět se vracíme kolem jezírka k horní stanici lanovky.

ZAJÍMAVOST:

V Rakouskoých Alpách nežije žádná populace medvědů. Ale přesto právě tady na hoře Petzen můžete vidět varovné cedulky, upozorňující na pohyb medvěda hnědého. Pohoří Karavanky tvoří přirozenou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. Právě Slovinsko je domovem největších populace medvědů v Evropě, je proto přirozené, že na jih Korutan se sem tam nějaký jedinec zatoulá. 

Z Petzenu jedeme na ubytování. Alpy nás nabíjí, i přes to, že jsme vstávali brzy ráno, máme dost energie a tak ještě vyrážíme na podvečerní procházku. K lesnímu rybníčku Siebler Bad v lesích u Matschiedlu. Pozorujeme barevné rybky. Okolí je krásně upravené, ideální třeba pro piknik. Cestou tam jdeme přes les, vracíme se lesní cestou směr Pölland a pak dolů po silnici k apartmánu. 

Den 2 - Dreiländereck a Pressegger See

Tři země najednou. Jedeme na Dreiländereck. Opět využíváme aplikaci Kärnten Card, mělo by fungovat přímo načítání z mobilu do turniketu, turniket nespolupracuje, takže ukážu karty v aplikaci na pokladně a dostávám papírové lístky. Lanovka je tady třímístná, sedačková. U horní stanice lanovky se děti chvíli vyblbnou ve vodním labyrintu a pak už vyrážíme k hraničnímu trojúhelníku, kde se setkávají Korutany, Itálie a Slovinsko a také tři jazykové kultury - germánská, románská, slovanská. Zpět k horní stanici lanovky jdeme stejnou cestou, tam nás ještě zabaví část nově budované rodinné stezky DREI.LÄNDER.BÄR. I když stezka není dokončená, některé prvky už v provozu jsou.

Naším dalším cílem dne bylo jezero Pressegger See. V blízkosti jezera jsme na mapách objevili vodopád Zucher Wasserfall, z fotek se nám moc líbil a tak jsme ho chtěli vidět na vlastní oči. Zaparkovali jsme zdarma na parkovišti u Strandbad Hermagor, přešli jsme hlavní silnici, přes koleje a pak jsme klidnou lesní cestou stoupali k vodopádu. Cesta byla pohodová, ale cca 400m před vodopádem se začala měnit v kamenitou stezku pro kamzíky. Když nám mapa ukazovala 200m k vodopádu, zdála se nám další část pro děti už vyloženě nebezpečná. S dětmi jsem tedy čekala na kamenité pěšině a zážitek z vodopádu jsme dopřáli jen tatínkovi. 

Od vodopádu se pak vracíme zpět na parkoviště a odtud se vydáváme na Slow trail kolem jezera. Stezka je asi 6 km dlouhá a není nějak náročná.

Den 3 - Gerlitzen a Ossiacher See

Na dnešní den jsme naplánovali horu Gerlitzen. Parkujeme na krytém parkovišti pod lanovkou v Annenheimu. Tentokrát nečekáme u pokladny, přímo na turniketu načítáme korutanskou kartu a kabinkovou lanovkou vyjíždíme do mezistanice Kanzlehöhe ve výšce 1460 m n.m. Atrakce pro děti v mezistanici ještě nejsou v provozu, využíváme tedy k chvilkovému zabavení kuličkovou dráhu a pak nasedáme na sedačkovou lanovku, kterou jedeme na vrchol. Z vyhlídky pozorujeme, jak vzlétají desítky paraglidistů. Dolů se nám nechce lanovkou, tak do mezistanice scházíme kolem fotorámu, vyhlídky Jakobsleiter, přes Asiatischer Garten a kolem Pöllinger Hütte. Když dorazíme k mezistanici, atrakce už v provozu jsou, ale obrovské fronty děti odradí. Vydáváme se tedy lanovkou zpět do dolní stanice. Odtud pak přecházíme k 10 minut vzdálenému lodnímu přístavu a vyrážíme na dvouhodinovou okružní plavbu po jezeře Ossiacher See. Tady opět využíváme korutanskou kartu. K večeru pak ještě vyrážíme na koupačku se západem slunce k jezeru Weissensee. 

Den 4 - Slovinsko

Vstáváme brzy, čeká nás Slovinsko. K prvnímu výletnímu cíli, jezeru Jasna, nás navigace vede přes Itálii. Na místě jsme opravdu časně ráno, jezero máme téměř sami pro sebe, parkujeme zdarma na malém parkovišti po levé straně jezera. Podíváme se na vyhlídku, jezero obcházíme, vyfotíme se na všech fotopointech, pozorujeme ryby z mola a házíme kamínky do ledové řeky Pišnica, která dotváří scenérii jezera a patří ke krásám Julských Alp. 

Pokračujeme k jezeru Bled, parkujeme na poloprázdném parkovišti u Olympijského veslařského centra, cena je tady cca 4,5 Euro/h, platím přes aplikaci EasyPark. Nejdříve jsme chtěli vyšlápnout na vyhlídku, ale je velké teplo, rozhodujeme se, že jen obejdeme celé jezero, to nám zabere, se všemi zastávkami na focení, cca 2 hodinky. Kdo si kolem Bledu nedá ranní běh, jakoby tam nebyl. Tolik běžců jsem snad nikde neviděla, ale turisté ještě vyspávají. Takže třeba dřevěná lávka nad jezerem je jen pro nás a užíváme si to.  

Ve Slovinsku ještě zůstáváme. Přejíždíme do Planica Nordic Centre, do známého skokanského střediska nedaleko Kranjske Gory s druhým největším můstkem na světě. Parkování na 24h je za 3,8 Euro. Auto necháme pod skokanskými můstky a koukáme na trénink skokanů, skáčou jeden za druhým, na všech můstcích, různé věkové kategorie. Na můstky je volný přístup, takže se vydáváme i po schodech vzhůru. Pak se přemístíme do centrální budovy, kde je muzeum, obchod, kavárna nebo větrný tunel určený pro tréninky. V podzemí je dráha pro běh na lyžích. Sledujeme, jak lyžaři trénují, sníh je tady totiž celoročně. Součástí je i vyhlídková plošina na střeše a parádní dětské hřiště. 

ZAJÍMAVOST: Na konci března 2025 si doplachtil v Planici skokan Domen Prevc pro světový rekord, doskočil až na 254,5 m. Mamutí můstek Letalnica si tady můžete taky vyšlápnout po schodech až nahoru a navíc můžete právě v místě dopadu navštívit památník v podobě sochy slovinského skokana.  

Měla jsem ještě v plánu procházku do údolí Tamar, které navazuje na Planicu, ale jsem přehlasovaná, uděláme si ještě vycházkový okruh kolem areálu a přes Wurzenpass popojíždíme zpět do Korutan, do Bunkermusea.V muzeu využijeme korutanskou kartu pro slevu, dostáváme mapku a informace v češtině a celý areál muzea poctivě prozkoumáváme.  

Den 5 - Klagenfurt a okolí

Městský den. Děti chtějí do hadí zoo, plníme přání a parkujeme v blízkosti ReptilienZOO Happ v Klagenfurtu. Opět ukazujeme korutanskou kartu a za vstup tak nic neplatíme. Nejdříve projdeme vnitřní expozice, pak pozorujeme hady, ještěrky a želvy i ve venkovním areálu. Z celého hadího zoo jsou děti nejvíc nadšené z morčat a králíčků, které mohou hladit i krmit.

Procházíme se Europa parkem, ten začíná hned u zoo a zároveň se nachází v blízkosti jezera Wörthersee. Zdržíme se na velkém dětském hřišti, kde děti vyzkouší vodní prvky pro osvěžení. Vydáváme se k zámečku Maria Loretto, kde je krásná vyhlídka na jezero. Přes mosty a kolem kanálu Lend se pak vracíme zpět. Opět se zastávkou na dětském hřišti.

V plánu máme ještě rozhlednu Pyramidenkogel, největší dřevěnou rozhlednu na světě. Parkujeme pod rozhlednou, využíváme korutanskou kartu pro vstup zdarma a po 441 schodech stoupáme k nejvyššímu bodu rozhledny. Překvapuje nás, že jdeme sami, většina lidí totiž využívá výtah. Více lidí je tak akorát právě v místě, kam výtah dojede. Na vyhlídkových plošinách cestou nahoru jsme sami. K cestě dolů je možné využít kromě výtahu i skluzavku, my sejdeme dolu opět po schodech. Dole pod rozhlednou děti ještě prozkoumávají dětské hřiště, houpačky a tunely. 

K večeru procházíme Matschiedl a obdivujeme koníky. K tomu nám vyhrávají při tréninku pochodu pravděpodobně místní mladí hasiči nebo nějaká dětská Trachtenkapelle. 

Den 6 - Garnitzenklamm

Osvěžení v Garnitzenklamm. Pro náš poslední korutanský výlet nás zlákala právě tato nedaleká soutěska. Zaparkujeme na parkovišti kousek nad vstupem. Na pokladně naposledy využíváme korutanskou kartu, tentokrát pro slevu. A vydáváme se do stínu skal. Ve vedru přijde občasné ochlazení u vody vhod. 

Soutěska je přímými vstupy k vodě jedinečná, mosty fotogenické, příroda krásná, rozhodně to celé stojí za to. Pro menší děti je soutěska dost krkolomná. Stačilo by zaškobrtnutí a dobře by to nedopadlo ani pro dospělého. Že tam došlo k několika neštěstím, naštěstí zjišťuju až doma. Syna (7 let) tedy v podstatě celou dobu opravdu pevně držíme. Dceru (12 let) neustále kontroluju a napomínám, ať se lan drží pevněji. Místy jistíme i ji. Zvládneme 1. a 2. část, tedy úsek, který s dětmi nad 6 let dle doporučení zvládnutelný je, do části 3. a 4., které jsou o dost náročnější, už svaz Alpenverein ani vstup s dětmi do 12 let nedoporučuje. Pro rodiny s dětmi do 6 let je ideální dojít jen k Idawarte a vrátit se zpět. 

Zpět k parkovišti sestupujeme lesní pěšinou, na rozcestí jsme měli zvolit sestup delší cestou, vybrali jsme zkratku, která nám dala docela zabrat.